Já si myslím, že každý člověk chce být v takové společnosti, kde je mu samozřejmě nejlépe. Vzpomínám si ještě na takové začátky, kdy jsem chodila do základní školy. Musím uznat, že jsem tam vlastně přestoupila ve třetí třídě, protože potom se naši rodiče stěhovali a stěhovali se opět kvůli práci. Kvůli zaměstnání se stěhovali asi pětkrát nebo šestkrát a řeknu vám, že mě ta opravdu hodně vadilo. Dokonce dvakrát jsem také měnila základní školu. Až napotřetí, když jsme se potřetí stěhovali kvůli zaměstnání, tak jsem se usídlila v jedné základní škole. Sice mě to tam moc nebavilo a nelíbilo mě to tam, protože jsem neměla kamarády.

Ale řeknu vám, že i ta společnost v okolí byla taková divná. Jednoduše se to nedalo vydržet a potom, když jsme se stěhovali zase dál, tak jsem si střední školu vybrala už raději v Praze. Protože rodiče říkali, že už v Praze chtějí zůstat, že už nikam nechtějí chodit. Byla jsem docela nadšená a byla jsem ráda, že už se snad nikdy nebudeme stěhovat. Ale v té době, když mi bylo dvacet let, tak jsem si řekla, že i kdyby se náhodou naši stěhovali, že já rozhodně už zůstanu tam, kde jsem a zůstala bych v Praze, mám ráda takovou společnost, kde je opravdu plno lidí a kteří si jsou rovni.

Kteří jsou opravdu šťastní, kteří si chtějí povídat a kteří se chtějí smát a veselit se. Jsem opravdu veliký optimista a také jsem extrovert, takže všichni víte, co mám ráda. Ano, mám ráda společnost a zábavu. Také moc ráda zpívám a s kamarádkou chodíme zpívat do jednoho klubu. Sice jenom tak jednou nebo dvakrát týdně, ale řeknu vám, že zpívání je opravdu moje veliká vášeň. Také v baru je opravdu skvělá společnost. Chodíme tam s kamarádkou už dva roky a řeknu vám, že tam máme také plno známých a také plno přátel. Pokaždé, když jsem v nějaké společnosti, kde mě to baví, tak vždycky doufám, že se tam alespoň ještě jednou ukážu.